

- Poloha:
- 49.2361014N, 14.3685550E
- Datace:
- Br B1 (1650 – 1500 před Kristem)
- Plocha:
- 0,4 ha
- Jistota určení hradiště:
-

Lokalita se nachází nedaleko obce Neznašova na zalesněné ostrožně tvořené řekou Vltavou a potokem Karlovkou. Jedná se o nevelké dvojdílné hradiště s předhradím, ohraničeným na přístupové jihovýchodní straně obvodovým valem, a snad příkopem oddělenou vyvýšenou akropolí skromných rozměrů. Hradiště obklopují po zbylém obvodu strmé svahy k vodním tokům.

Polohu hradiště na Kozím vrchu poprvé zmínil již na sklonku 19. století August Sedláček, který se domníval, že terénní relikty jsou pozůstatky středověké tvrze. Teprve Jiří Fröhlich prokázal v roce 1976 jeho původ z počátku střední doby bronzové, což potvrdily i následné nálezy Antonína Beneše. Ověření existence opevnění akropole byl cíl výzkumu Luboše Jiráně v roce 1983. V místech jeho sondy na jihovýchodním okraji akropole došlo později vybudováním dětského bunkru k rozsáhlému porušení, z něhož pocházely četné archeologické nálezy. Možnost dokumentace odkrytých situací v porušení a nutnost jeho zasypání byly stimulem pro multidisciplinární archeologický badatelský výzkum autora výstavy v roce 2014, při němž došlo i k drobné sondáži na předhradí. Tímto výzkumem byly získány informace o původním přírodním prostředí zázemí hradiště (vysoký podíl smrku), výživě obyvatel (ječmen, pšenice dvouzrnka, hrách setý či nejspíše sbírané plodiny jako ostružiny, bez či lískové oříšky). Složitá stratigrafická situace v podobě střídajících se propálených vrstev a také patrně kamenné konstrukce byla odkryta porušením na akropoli. Ačkoliv situace není zcela jasná, patrně se jedná o zbytky uměle navršené terasy určené k rozšíření nevelké plochy akropole, radiokarbonovou analýzou jednoznačně datované do počátku střední doby bronzové.

Společně s hradištěm u Vrcovic jde o unikátní lokalitu ve smyslu jednofázového osídlení a v důsledku toho možnosti zachování pozdějšími aktivitami nekontaminovanými prameny k poznání počátku střední doby bronzové. Zároveň se jedná o v rámci regionu archeologicky lépe poznané hradiště, z něhož pochází také důležité doklady metalurgie ve formě měděných slitků, výroby textilu skrze tkalcovské závaží a přeslen či architektury, protože odsud pochází také zlomky mazanice s otisky konstrukčních prvků. Hradiště na Kozím vrchu patří k mnoha hradištím nacházejících se kolem soutoku Vltavy a Lužnice. Patrně však bylo zbudováno později, než byly užívány zdejší četné komponenty starší doby bronzové včetně významného sídliště v Hostech, ležícího přímo na soutoku těchto řek.


Literatura