- Poloha:
- 49.1768300N, 14.2225356E
- Datace:
- Br B1 (1650 – 1500 před Kristem), Ha A2 – A2/B1 (1050 – 900 před Kristem)
- Plocha:
- 0,6 ha
- Jistota určení hradiště:
-
Návrší Skalka výrazně jazykovitě vystupuje nad nivu řeky Blanice, jejíž původní rameno pod ní bezprostředně protékalo. Převýšení nad její hladinou je okolo třiceti metrů. Ostrožna tvoří zároveň samotný okraj pánevní oblasti, díky čemuž je na ni velmi dobrý výhled. Dominantou tohoto výhledu je kopec Skočický Hrad s již zmíněným, patrně částečně současným hradištěm. Na severní a jižní straně je lokalita ohraničena svahy. Přístupná je z východní strany, kde plynule přechází do rozvlněného reliéfu krajiny podhůří Píseckých hor. Samotná morfologie ostrožny je značně pozměněna novodobými lidskými zásahy. V šedesátých letech 19. století byla špice ostrožny proťata stavbou železnice. V novověku také došlo k vytvoření teras na celé ostrožně, zvláště na jižním svahu, ale také k celkovému srovnání plochy ostrožny. Ještě v osmdesátých letech 20. století zde bylo provozováno orebné zemědělství, které zcela zarovnalo vnitřní areál hradiště. V současnosti je celá lokalita zatravněna.
První písemně zaznamenané nálezy zde byly získány již v roce 1917 při rozkopávání údajných valů. Od čtyřicátých do osmdesátých let dvacátého století zde byly nahodile prováděny povrchové sběry. Konečně v roce 1980 zde Jaroslav Boušek, amatérský archeolog, provedl i první výkopy, při nichž nalezl objekty z mladší doby bronzové, bohaté především na keramický materiál, z něhož se podařilo rekonstruovat i několik celých keramických nádob. První regulérní archeologickou sondáž zde provedl až v roce 2000 Ondřej Chvojka. Z těchto akcí pocházejí nálezy dokládající intenzivnější využití místa v pozdním paleolitu až mezolitu, počátkem střední doby bronzové a především na konci mladší doby bronzové. Ojediněle jsou zde zastoupeny také nálezy z mladého paleolitu, neolitu a doby halštatské a časné doby laténské.
V roce 2016 provedl autor výstavy archeologický výzkum, který měl mimo jiné za cíl ověřit, zda byla lokalita opevněna. Jako nejpravděpodobnější místo umístění pravěké fortifikace se jevil příčný valovitý objekt na počátku zúžení ostrožny, která byla doposud považována za polní mez. Provedený řez potvrdil přítomnost destrukce a snad intaktní báze kamenné hradby šest metrů široké, před níž se nacházel mělký, tři metry široký příkop. Ačkoliv byla získána keramika z mladší doby bronzové i radiokarbonová data, datace samotné fortifikace není prosta problémů. Určitě pochází z doby bronzové, ale vzhledem k charakteru své konstrukce spíše z počátku střední doby bronzové. Osídlení sklonku mladší doby bronzové, které je nálezově daleko četněji doloženo, bylo rozsáhlejší, ale ani geofyzikální průzkum neumožnil jeho přesné prostorové vymezení.
Literatura
Fröhlich, J. – Chvojka, O. 2001: Knovízské osídlení mikroregionu výšinného sídliště „Skalka“ u Milenovic, okr. Písek, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 14, 65-158.
