- Poloha:
- 49.4171744N, 14.1894425E
- Datace:
- Br A2/B1 (1800 – 1650 před Kristem)
- Plocha:
- ?
- Jistota určení hradiště:
-
Současná osada Svatá Anna, ležící na katastrálním území obce Oslov, se nachází na úzké protáhlé ostrožně s nápadným poutním kostelíkem, jenž dal osadě jméno. Ostrožnu obloukovitě obtéká řeka Otava, jejíž hladina je zde však výrazně zdvižena zbudováním Orlické přehrady, čímž částečně zaniká monumentálnost této polohy. Z jižní strany byl masiv ostrožny tvarován bezejmenným potokem, který se pod ní vlévá do řeky Otavy. Temeno je značně pozměněno soudobou osadou, která zcela setřela předchozí reliéf terénu. Před vzedmutím Otavy špice ostrožny plynule klesala k rozšiřujícímu se snad nivnímu plateau nad řekou.
Příhodná morfologie ostrožny, vhodná pro budování pravěkých hradišť, upoutala v roce 1963 Antonína Beneše a Jana Michálka k archeologickému povrchovému průzkumu, při němž získali jediný pravěký keramický střep a nenalezli žádné zbytky fortifikací. Přesto zde A. Beneš předpokládal pravěké hradiště. Zatím jediný archeologický výzkum, vyvolaný výkopem pro přípojku elektřiny do kaple, provedli archeologové Prácheňského muzea v roce 2017. Při něm byly zjištěny vedle mladších středověkých také pravěké nálezy, konkrétně z přelomu starší a střední doby bronzové, což dosvědčilo i radiokarbonové datování. Vyjma keramiky se zde z této doby nalezla také dvě torza hliněných tkalcovských závaží a patrně fragment broušené kamenné industrie, snad sekery.
Ačkoli je pravděpodobné, že i tato poloha byla v pravěku opevněna, nelze to bez cíleného archeologického výzkumu prokázat. Bohužel není ani vyloučeno, že případné veškeré relikty byly již zcela zničeny. Bez doloženého opevnění nelze lokalitu jednoznačně označit jako hradiště. Morfologicky značně podobnou a zároveň současnou lokalitou, včetně stejného osudu spočívající v zatopení její spodní části vodním dílem, je Kamenná věž u Velešína. Zajímavým pojítkem je také skutečnost, že obě lokality tvoří samý okraj rozsahu tehdejšího osídlení: Svatá Anna severozápadní hranici tvořenou řekou Otavou a Kamenná věž hranici jihovýchodní kopírující řeku Malši. Výšinné sídliště na Svaté Anně snad můžeme dávat do souvislosti s nečetně doloženou otavskou vodní cestou.
Literatura
Hlásek, D. – Jiřík, J. v tisku: Svatá Anna u Oslova z pohledu archeologie. Hradiště (?) doby bronzové a dosud neznámý středověký objekt, Prácheňské muzeum v Písku v roce 2020.
