Nuzice – Hradce

Nad malebným soutokem řeky Lužnice a Židovy strouhy se nachází neméně pohledné hradiště Hradce. To je situováno na výrazné ostrožně tvořené posledním meandrem Židovy strouhy. Plocha hradiště je ohraničena z většiny stran prudkými srázy místy přecházejícími ve skalní stěny. Převýšení ostrožny nad okolními vodními toky činí místy až třicet metrů. Pouze na západní straně je terén pohodlně přístupný, navazující na okolní mírně zvlněnou krajinu. V těchto místech je také zachován mohutný přepažující obloukovitý val, přetínající prakticky celou přístupovou šíji. Ohrazený areál se skládá ze dvou částí. Za valem se nachází široké ploché plateau, zplanýrované v rovinu dřívější zemědělskou činností, dnes je zde louka. Poté se již zalesněná ostrožna zužuje v úzkou podlouhlou šíji, která se dále rozšiřuje a mírně se svažuje k severovýchodu, plynule až k břehu ohbí potoka.

Ačkoliv místním byly relikty hradiště bezpochyby vždy známy, první, kdo zanesl tuto lokalitu do archeologické literatury, byl Jindřich Rychlý na konci 19. století. Tehdejší kurátor archeologické sbírky Národního muzea v Praze Josef Ladislav Píč, který hradiště nejspíše navštívil někdy na počátku 20. století, registroval vyjma stávajícího valu ještě val další na nejužším místě ostrožny. Je zakreslen i na náčrtku plánku hradiště v obecní kronice. Tento val zcela snesl tehdejší majitel Hradců Václav Pouzar, který v něm údajně nalezl „střepy z popelnic, bronzové ozdoby a stočený zlatý drátek“. V roce 1947 zde Bedřich Dubský sesbíral halštatské, pozdně laténské a raně středověké střepy. Dostupné nálezy, umožňující dataci do sklonku starší a počátku střední doby bronzové a raného středověku, zde získal Antonín Beneš v letech 1965 a 1969. Další významnou akcí pro poznání Hradců byl magnetometrický průzkum předpolí hradiště a jeho vnitřní plochy, kterou provedl v letech 2009 a 2019 Roman Křivánek. Zjistil především bližší informace k vnějšímu valu a objevil před ním zasypaný příkop. Autor výstavy zde v roce 2019 provedl zatím jediný archeologický výzkum, který byl zaměřen na zjištění datace a konstrukce vnější fortifikace. Potvrzen byl mělký příkop vytesaný do skály a odkryta báze hradby s kamennými plentami s hlinitým vnitřním tělesem. Ačkoliv bylo u základů vnitřní kamenné plenty nalezeno torzo amforovité nádoby z počátku střední doby bronzové, na základě výsledků radiokarbonového datování z různých kontextů, byla fortifikace zbudována nepochybně až v době halštatské. Hradiště z počátku doby bronzové se patrně nacházelo až na úzké šíji, kde se podařilo díky systematickému detektorovému průzkumu nalézt početný soubor slitků, které dokládají zdejší intenzivní metalurgickou činnost v době bronzové. Snad právě z této doby pocházela hradba, jejíž destrukce (val) byla odstraněna v první polovině dvacátého století a v současném terénu je již jen obtížně čitelná. To by však mohl potvrdit jen další archeologický výzkum.

---

Literatura

Chvojka, O. – John, J. – Menšík, P. – Frána, J. – Křivánek, R. 2010: Hradec u Nuzic (okr. České Budějovice). Hradiště na soutoku Lužnice a Židovy strouhy, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 53-71.