- Poloha:
- 49.0151247N, 14.1448267E
- Datace:
- Br A2/B1 (1800 – 1650 před Kristem)
- Plocha:
- 0,8 ha
- Jistota určení hradiště:
-
Velký Hrádeček se nachází severně od Lhenic. Jedná se o výrazný kopec v kopcovitém podhůří Šumavy. Ze severu jej obtéká potok Melhutka. Na jeho plochém, protáhlém temeni se nachází jednodílné hradiště, které je od potoka převýšeno zhruba o 90 metrů. Z fortifikace se zachoval kamenitý val po celém obvodu hradiště a na východní a jihovýchodní straně val další, oddělený od vnitřního obvodového valu příkopem. Za původní vstup je považováno přerušení přibližně uprostřed jižního valu. Ve starších zprávách je zmiňován ještě další val, který však v současném terénu není patrný.
Z rozboru získaných nepříliš četných nálezů je zřejmé, že poloha byla v pravěku a raném středověku opakovaně využívána. Převážná část nálezů pochází ze starší doby bronzové, méně již z doby halštatské, raného středověku a také z pozdějších období. Datace fortifikace není vzhledem k absenci cílených vyhodnocených výzkumů stále známa. Pro všechna zastoupená pravěká a raně středověká období je budování opevnění běžné, není ani vyloučeno, že místo mohlo být opevňováno opakovaně. Nejpravděpodobnější je, vzhledem k největší kvantitě nálezů, starobronzové stáří nejstarší fáze opevnění. Tuto tezi by podporovalo i půdorysně obdobné, patrně starobronzové hradiště, s obvodovým opevněním protáhlého temene kopce Hradec u Dobřejovic. Obecně pro dobu bronzovou netypické jsou však takřka kolmé rohy vnitřního valu v západní části hradiště. Tento prvek podporuje hypotézu o obnovovaném opevnění této lokality v mladších obdobích.
Hradiště uvedl do odborné literatury Jan Nepomuk Woldřich, který jej navštívil v roce 1882. Nechal také zhotovit jeho přesný geodetický plán. První známé nálezy na hradišti objevil prachatický archivář Václav Starý až v roce 1957, početnější soubor nálezů zde získal povrchovým sběrem v letech 1968-1972 T. Hamberger. Následovaly další drobné akce a zjištění, avšak jedinou regulérní archeologickou sondáž zde uskutečnil Marek Parkman v roce 2001, kdy zkoumal místo vývratu stromu v západní části hradiště, a v roce 2019, kdy řezem studoval vnější val porušený těžkou technikou. M. Parkman také první identifikoval starobronzové osídlení této lokality.
Literatura
Parkman, M. 2003: Nové poznatky o hradišti Velký hrádeček u Třebanic na Prachaticku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16, 25-37.
