Hluboká nad Vltavou – Baba

Po proudu řeky, nedaleko od místa kde Vltava opouští rovinatou Budějovickou pánev a vniká do sevření kaňonu Ševětínské vrchoviny, se na levém břehu nachází výrazné návrší Baba, které pojímá jedno z nejkrásnějších jihočeských hradišť. Dominantně se poloha jeví z pohledu od řeky, nad níž je převýšena zhruba o 70 m. Tento pohled navíc umocňuje skalní útvar s oblíbenou vyhlídkou. Samotné hradiště je tvořeno dvěma souběžnými půlkruhovými valy, které se původně přimykaly k strmému srázu nad řekou. Na vnitřní straně vnějšího valu a na vnější straně vnitřního se nacházejí dva příkopy. Vnitřní plocha hradiště (akropole) je plochá, snad i uměle srovnaná. K velmi dobrému zachování reliktů hradiště přispívá skutečnost, že je takřka celé uvnitř Staré obory s omezeným přístupem a šetrným lesnickým hospodařením.

Pozoruhodná na této lokalitě je především fortifikace, kterou zkoumal již J. N. Woldřich. U vnitřního valu zjistil bázi hradby tvořenou kamenem s nasedající vrstvou hlíny. Ve vnějším valu registroval uhlíkatou vrstvu, na níž se nacházela mocná hlinitá vrstva propálena do červena, kterou překrývaly částečně přepálené kameny. Vnější val zkoumal také B. Dubský. Zjištěné přepálené prvky však svědčí o složitější konstrukci s využitím nezanedbatelného objemu dřevěných částí původní hradby. Ta nakonec evidentně zanikla požárem. Bohužel, vzhledem k absenci cíleného moderního výzkumu, zatím neznáme přesné stáří opevnění, nicméně k jeho charakteristickému půdorysnému tvaru lze spatřovat analogie v opevněních ze starší doby bronzové na jižní Moravě, jihozápadním Slovensku či v Karpatské kotlině. Nejspíše tedy bude mít počátek ve starším horizontu. Výjimečné je hradiště také tím, že se relikty jeho fortifikace v reliéfu terénu zachovaly velmi dobře. Analogické lokality jsou většinou zplanýrovány zemědělskou činností, jejich nadzemní relikty jsou zničeny. Proto jsou často identifikovány jen metodami letecké archeologie.

První zmínku o hradišti Baba publikoval již v roce 1883 Jan Nepomuk Woldřich, který provedl jeho přesné zaměření a také průkop oběma valy. Počátkem dvacátých let 20. století a v roce 1946 zde uskutečnil menší akce Bedřich Dubský. Poslední výzkum Ondřeje Chvojky a Jana Johna z roku 2005 byl vyvolán vývratem stromu na jižním okraji akropole, v jeho rámci byl také pomocí totální stanice vytvořen výškopisný model hradiště. Z výzkumů pochází soubor zlomkovité keramiky, díky němuž je známo, že jsou zde dva horizonty osídlení: starší, obecně datovaný na sklonek starší doby bronzové, a mladší, pocházející z pozdní doby bronzové.

---

Literatura

Chvojka, O. – John, J. 2006: Hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 19, 23-41.