- Poloha:
- 49.2309464N, 14.3579494E
- Datace:
- Br A2 – Br A2/B1 (1800 – 1650 před Kristem)
- Plocha:
- 0,35 ha
- Jistota určení hradiště:
-
Hradiště se nachází na ostrožně tvořené bezejmenným potokem přitékajícím z jihu od Slavětic, který se vlévá do potoka Karlovky obtékající lokalitu ze severní strany. Ostrožna je spočinkem Holého vrchu, od něhož je oddělena především umělým příkopem, pro nějž však patrně byla využita přírodní geomorfologická predispozice. V současnosti nejbližším vodním zdrojem jsou zmíněné vodní toky, které zformovaly samotnou ostrožnu. Z archeologického pohledu je zajímavý potok Karlovka, protože pramení nedaleko pod vrchem Kometa, známým svými středověkými zlatodoly, a vyjma Holého vrchu protéká také kolem hradiště Všemyslice – Kozí vrch, pod nímž vtéká do Vltavy. Zachovalý val, který se nachází pouze na jihovýchodní straně hradiště má tvar písmene L.
Lokalitu objevil v roce 1989 Pavel Břicháček, který ji velmi stručně popsal a nechal zaměřit. Až v roce 2003 byly Jiřím Havlicem získány sběrem a sondáží ve vývratech první nálezy, umožňující datování zdejších aktivit do mladší fáze starší doby bronzové a do raného středověku. To potvrdily i další drobné akce včetně systematického detektorového průzkumu. Mezi nejzajímavější předměty patří drobná dýka či bronzové šídlo. Obdobné šídlo se nalezlo i na Hradu u Skočic. Již mimo areál hradiště byla nalezena celá jehlice s kulovitou hlavicí a zesíleným krčkem, která však pochází z počátku mladší doby bronzové a dokládá tehdejší blíže nespecifikované aktivity.
Dobře zřetelný pozůstatek valu je nejlépe zachovaný na nejpřístupnější straně hradiště, odkud se dále pozvolna vytrácí. V roce 2020 byl nešetrně poškozen proražením lesní cesty těžkou technikou. Otázka původního rozsahu valu (původní hradby) je nejasná. Val nebyl doposud archeologicky zkoumán, takže zachovalá vnitřní konstrukce původní hradby ani datace není přesně známa. Datovat jej je možné pouze na základě nálezů z areálu hradiště, přičemž nejintenzivnější aktivity pocházejí ze sklonku starší doby bronzové a z raného středověku, konkrétně z 9. – 10. století našeho letopočtu. Oběma těmto horizontům je budování hradišť v jižních Čechách vlastní. Z vnějších znaků současné podoby fortifikace a velikosti ohrazené plochy je však pravděpodobnější, že pochází z počátku doby bronzové, kdy bylo typické budování hradišť menších rozměrů, naopak v 9. – 10. století po Kristu jsou budována hradiště daleko větší výměry se složitější fortifikací. Je tedy velmi pravděpodobné, že se skutečně jedná o hradiště z konce starší doby bronzové, které bylo v raném středověku opětovně využito.
Literatura
Havlice, J. 2004: Příspěvek k datování hradiště Holý vrch u Albrechtic nad Vltavou na Vltavotýnsku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 17, 53–63.
