Velešín – Kamenná věž

Poloha Kamenná věž leží severovýchodně od města Velešína na levém břehu Malše. Tvoří ji úzký protáhlý skalnatý ostroh, vymezený z jihozápadní strany srázným údolím řeky a na severovýchodě hlubokým údolím Strahovského potoka. Vnitřní plocha lokality je od západu vydělena trojicí krátkých příčných příkopů a valů, přičemž poslední mohutný val dal poloze název. Po celém temeni ostrohu se nachází lesní cesta, která byla vytvořena těžkou technikou, přičemž se notně pozměnila původní konfigurace terénu vnitřní plochy hradiště. Spodní část ostrohu je zatopena vzedmutou hladinou vodní nádrže Římov.

Poprvé lokalitu zmiňuje Josef Braniš v roce 1909 v souvislosti popisem rozsáhlého opevnění Strahovského valu za východním předpolím. V poloze Kamenné věže předpokládal původní hrad, ke kterému však nejsou žádné písemné prameny. Bedřich Dubský datoval na základě nalezených fragmentů keramiky zdejší aktivity do 13. století. Interpretace lokality jako zříceniny středověkého hradu podnítila v roce 1976 Antonína Hejnu k výzkumu dominantního valu v souvislosti se záchrannou archeologickou činností, vyvolanou stavbou vodní nádrže. Ačkoliv byly zachyceny vrstvy kamenné destrukce, včetně silně přepáleného horizontu, stopy po kamenném zdivu nalezeny nebyly. Nečetné středověké nálezy pocházely jen z přípovrchových vrstev. Zásadní zlom v pohlížení na lokalitu přinesly až nálezy místního amatérského badatele Jiřího Valenty, který na lokalitě, především na erodovaných březích, nasbíral pravěkou keramiku, odhalující oblíbenost tohoto místa v eneolitu, na konci starší doby bronzové a v době halštatské. Nález fragmentu dyzny, jasného dokladu metalurgické činnosti, podnítil drobný badatelský výzkum autora výstavy provedený v roce 2018. Ten měl za cíl zjistit dataci a konstrukci mohutného valu. Bylo zjištěno, že je částečně tvořen rostlou skálou, vyčnívající nad okolní terén, obvod valu je však tvořen mocnou vrstvou kamenné destrukce, z jejíž jednotlivých horizontů byla získána radiokarbonová data spadající do eneolitu a doby halštatské. Pro dobu bronzovou zatím nemáme z pohledu opevnění místa žádné doklady, zatím neznámé je stáří předsunutých valů a příkopů. Spíše než pozůstatek středověkého hrádku se však bude jednat o relikty pravěkého hradiště, které byly ve druhé polovině 13. století druhotně, patrně nepříliš intenzivně, využity.

---

Literatura

Ernée, M. 1998: Velešín, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 1996-97, 235.