Opalice – Na Kopách

I přes velmi nápadné mohutné opevnění odolávalo hradiště u Opalic dlouho pozornosti archeologů. Objeveno bylo až na počátku nového milénia. Nachází se na podlouhlé ostrožně, tvořené klikatícím se Třebonínským potokem a řekou Vltavou. K hradišti se přistupuje po úzké šíji, přepažené dvojicí valů a příkopem, který se nachází mezi nimi. Dominantním prvkem je jižní polovina vnitřního valu, jež má výšku až pěti metrů od vnitřního prostoru hradiště, délku čtyřiceti a největší šířku přes dvacet metrů. Směrem k severu je val daleko nižší a vybíhá po prudkém svahu dolů směrem k Vltavě. Vnitřní val kopíruje při jeho západním úpatí příkop, jejichž společná délka je takřka sto metrů. Vnější val je menší a kratší, dosahuje výšky jen dvou metrů. Oba valy, dle povrchových náznaků, patrně pocházejí z hradeb původně kamenné konstrukce. Úzká šíje za fortifikací pokračuje ještě sto metrů dále, kde se rozšiřuje do široké nepravidelné oválné plošiny. Ta je na jižní i severní straně porušena těžbou grafitu. Celé hradiště je ohraničeno poměrně strmými svahy, převýšení nad hladinou řeky Vltavy je v nejvyšších místech takřka padesát metrů.

Lokalitu objevili až v roce 2003 Petra Effenberková a Jiří Havlice, následovala drobná sondáž, která však přinesla zanedbatelné nálezy, spíše jen naznačující než dokládající pravěké aktivity. V souvislosti s detektorovým průzkumem zde provedl v roce 2008 Ondřej Chvojka drobnou sondáž, kterou se podařilo zjistit kulturní vrstvu. Stávající nálezová pramenná základna z opalického hradiště je poněkud paradoxní, zatímco obecně z většiny pravěkých sídlišť i hradišť jsou vždy nejpočetnější složkou zlomkovité keramické nálezy, zde tomu tak není. Keramika hraje poněkud podružnou roli i vzhledem k tomu, že je poměrně obtížně určitelná. Naopak je odsud známa již celá řada kovových nálezů, včetně čtyř depotů kovové industrie, převážně datovatelná do starší doby bronzové. Z jednoho depotu také pochází vůbec nejstarší jihočeské radiokarbonové datum z doby bronzové, sahající až k samým počátkům druhého tisíciletí před Kristem. Opalické hradiště je záhadné. Pro absenci výzkumu neznáme stáří ani bližší konstrukci zdejší fortifikace. Nápadná je vysoká koncentrace kovových nálezů a neadekvátně nízká četnost dokladů intenzivnějšího sídlení. Zda je to způsobeno mírou archeologické aktivity či poněkud odlišným původním účelem této lokality, je úkolem dalšího bádání.

---

Literatura

Chvojka, O. – John, J. 2009: Hradiště s nálezy ze starší doby bronzové a doby halštatské u Opalic (okr. České Budějovice), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, 27-36.