- Poloha:
- 49.0836314N, 14.4835097E
- Datace:
- Br A2? – Br A2/B1 (1800 – 1650 před Kristem)
- Plocha:
- 0,9 ha
- Jistota určení hradiště:
-
Na břehu Vltavy opačném od hlubocké Baby se na vrcholku zalesněného kopce Hradec nachází stejnojmenné hradiště. Vzdušná vzdálenost mezi oběma lokalitami je pouhých dva a půl kilometru. Kopec obtéká z jižní strany potok Libochovka, nad nímž je vrcholek Hradce převýšen o zhruba 120 metrů. Samotný vrchol má tvar protáhlého oválu, na němž se nachází dvě linie opevnění. Vnitřní je tvořena kamenným valem o délce 480 metrů, který z vnější strany dosahuje na některých místech výšky kolem dvou metrů. Vnější ohrazení tvoří v současném terénu mělký příkop o celkové délce kolem 600 metrů, přičemž některé jeho úseky jsou velmi málo zřetelné. Při obou okrajích příkopu se nacházejí mírné vyvýšeniny, bezpochyby z materiálu získaného při budování příkopu. Svým půdorysem obvodové fortifikace obepínající protáhlý vrchol je Hradec podobný hradišti Velkému Hrádečku u Třebanic.
Hradec u Dobřejovic patří k nejdéle známým archeologickým lokalitám v jižních Čechách, protože jej uvádí již Jaroslav Schaller ve své topografické práci vydané roku 1789. První výzkum zde na počátku osmdesátých let 19. století provedl opět Jan Nepomuk Woldřich, který také stejně jako na Babě pořídil přesný geodetický plán lokality. Poslední sondáž provedl na hradišti Petr Zavřel v roce 1985, jinak zde bylo učiněno mnoho povrchových sběrů. Početnou zlomkovitou keramiku získanou z těchto akcí lze klást na sklonek starší doby bronzové.
Z hradiště pochází také zajímavý soubor kovové industrie, který zde nalezl Jiří Valenta. Mezi nimi se vyjímají dva předměty. Prvním je bronzové dláto s osmihranným tělem a s vykrojenou tulejí zdobenou plastickými žebry. Jedná se o typ, který je na našem území zcela ojedinělý. Obdobná dlátka se nalezla na jižní Moravě, v Dolním Rakousku či až v Rumunsku. Je tedy pravděpodobné, že dobřejovické dlátko je cizí provenience jihovýchodního původu. Druhým nálezem je bronzový hrot kopí s plastickými žebírky v horní části tuleje. Opět se jedná o unikátní předmět. Vyjma své nálezové ojedinělosti v Čechách také tím, že patří vůbec k nejstarším bronzovým kopím ve středoevropském prostoru. Jedná se společně s meči, které se také začínají objevovat až v této době, o první specializované zbraně a tedy o inovaci ve válečnictví. Patrně není náhodné, že se ve stejné době ve stejném prostoru začíná budování hradišť. Kopí z Hradce je exemplárním příkladem tohoto fenoménu.
Literatura
