- Poloha:
- 49.3339142N, 14.2952822E
- Datace:
- Br B1, Ha A2 – A2/B1 (1650 – 1500, 1050 – 900 před Kristem)
- Plocha:
- 2,4 ha (?)
- Jistota určení hradiště:
-
Hradiště zbudované na strategicky takřka dokonalém místě – masivu ostrožny vytvořené řekou Vltavou a klikatícím se Chřešťovickým potokem. Vnitřní plocha má ledvinovitý tvar ohraničený ze strany řeky příkrými svahy, místy kolmými skalními stěnami. Směrem k potoku jsou svahy poněkud pozvolnější. Ostrožna je s okolní krajinou propojena na jihu podlouhlou úzkou šíjí. Tato část přímo vybízí k ohrazení, po kterém tu však není výraznějších stop. Ty jsou však patrně zahlazeny aktivitami souvisejícími se stavbou a využíváním farního kostela sv. Jana Křtitele nacházejícího se společně s hřbitovem ve vnitřním areálu hradiště. Valy se naopak zachovaly na západním okraji hradiště, a to dokonce částečně zdvojené. Kontinuální průběh vnitřního obvodového valu lze sledovat i na severní straně. Dominanci samotné polohy v současnosti snižuje zvýšená hladiny Orlické přehrady, která zasahuje i do ústí údolí Chřešťovického potoka.
Ačkoliv první archeologické nálezy zde byly učiněné již v roce 1889, první předměty pravěkého stáří odsud získal během svého výzkumu v letech 1928 – 1931 až Bedřich Dubský. Ten také podal první podrobný topografický popis lokality, včetně jím předpokládané trojice valů v jižní části hradiště. Sondáží při okrajích ostrožny registroval báze již rozebraných valů, severozápadně od kostela odkryl také příkop. Vyjma dokumentace výkopu pro vodovod a čerstvě vykopaných hrobových jam, kterou zde provedl Antonín Beneš v roce 1964, zde proběhla řada sběrových akcí po celé ploše hradiště a jeho svazích. Z těchto průzkumů pochází velké množství pravěkých nálezů, které je možné klást do přelomu starší a střední doby bronzové, přelomu mladší a pozdní doby bronzové a doby halštatské. Vzhledem k absenci moderního výzkumu fortifikace neznáme její stáří. Mezi nálezy vyniká fragment hliněného diskovitého předmětu zdobeného na lícní straně soustřednými širokými žlábky. Celý povrch je pokryt dvojvpichy, které řadí tento předmět nejstaršímu zjištěnému horizontu osídlení. Jedná se o unikátní nález postrádající analogií a v důsledku toho také interpretaci účelu.
Přes svoji vhodnou polohu je hradiště v rámci konfigurace okolní krajiny spíše skryto a nebudilo tak z dálky žádnou pozornost. Účel hradiště byl bezpochyby spojený s řekou Vltavou a s ní související důležitou vodní cestou. Jak napovídá intenzita osídlení této polohy, ale i rozsah opevnění, jednalo se patrně o jeden z důležitých uzlových bodů celé této trasy.
Literatura
Dubský, B. 1928/30: Hradiště u Chřešťovic nad Vltavou, Památky archeologické 36, 272–280.
